Jdi na obsah Jdi na menu
 


tis červený

tis červený (Taxus baccata)
 
Lidové názvy
tis obecný
 
Popis stromu
Pomalu rostoucí, často vícekmenný, až 20 m vysoký keř nebo strom.
 
Listy/Jehlice
Jehlicovité listy na větvích uspořádané dvouřadě, na vzpřímených výhonech radiálně. 1–2leté výhony zelené, starší hnědé, pupeny s nekýlnatými šupinami. Jehlice jednožilné, 15–35 mm dlouhé, 2–2,5 mm široké, tmavě zelené, na rubu žlutozelené, pozvolně dlouze zašpičatělé, na bázi zúžené v krátký řapík.
 
Borka
Hladká hnědočervená borka se odlupuje v tenkých plátech podobně jako u platanu.
 
Kmen
Kmen je svalcovitý.
 
Tvar koruny
Koruna je široce kuželovitá až kulovitá.
 
Zavětvení
Hustě zavětven až k zemi.
 
Výška stromu
Dorůstá výšky 10-15 m.
 
Květy
Samčí šištice kulovité, na spodu loňských větviček, složené s 6–14 štítků tyčinek. Samičí jsou redukované, pouze s jediným vajíčkem, podepřeným 3 páry drobných listenů.
 
Doba květu
Kvete v březnu až dubnu.
 
Plod
Hnědé semeno je ponořeno do červeného, dužnatého nepravého míšku zvaného epimatium.
 
Věk stromu
Jde o velice dlouhověký strom, jsou známy jedince staré přes tisíc let.
 
Vlastnosti dřeva
Velmi tvrdé, těžké a pružné dřevo má červenohnědé jádro, světlejší běl, pryskyřičné kanálky mu chybí.
 
Původ
Evropa, Malá Asie, Zakavkazí.
 
Rozšíření
Téměř celá Evropa mimo chladného severu a kontinentálního východu, přilehlé okraje Afriky a Asie, Azorské ostrovy. Největší zachovalá lokalita ve střední Evropě je na Slovensku, v Harmaneckej dolině. Asi nejrozsáhlejší lokalita vůbec (cca 700 ha) je na Kavkaze ve východní Gruzii v soutěsce Bacara, kde tisy ve stáří 400–600 let tvoří převládající dřevinu porostů.
V ČR roztroušený až vzácný, s těžištěm v termofytiku. Nejvýznamnější lokality se nacházejí na Křivoklátsku u Týřova, v Povltaví u Štěchovic a v Moravském krasu.
 
Využití a význam stromu
Dříve se používalo na výrobu vzácného nábytku a vyřezávaných šperků.
 
Ekologie
Tis toleruje nejvíc ze všech evropských dřevin zastínění. Optimální podmínky má na živných hlinopísčitých až hlinitých půdách, dostatečně vlhkých a provzdušněných, Preferuje stanoviště bohatá na vápník, vzácněji roste i na půdách kyselých na silikátovém podkladu. Nejhojněji je zastoupen ve společenstvích svazu Tilio-Acerion, vzácněji ve svazu Fagion. Dnes především na strmých, skalnatých a těžce přístupných stanovištích.
Vyžaduje dostatečnou vlhkost vzduchu a je poměrně citlivý na nízké teploty. K znečistěnému ovzduší je tolerantní, velmi dobře snáší sestřih i silný ořez, dobře se tvaruje a tvar dlouho uchovává.
 
Ohrožení a ochrana
V ČR patří mezi ohrožené druhy rostlin, zákon jej chrání v kategorii silně ohrožených. Zákon jej chrání i na Slovensku, v Polsku a Srbsku.
 
Národní strom
Není národním stromem.
 
Zajímavosti
Tis je opředený pověstmi. Odedávna je považován za dřevinu regenerace. Když hlavní kmen zestárne, obraší zakrátko mladými zelenými výhonky. Proto byl vždy vysazovaný na hřbitovech a tradovalo se, že kořeny těchto hřbitovních tisů sahají až k ústům nebožtíků a napájejí je životem. 
 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA