Jdi na obsah Jdi na menu
 


jedle obrovská

jedle obrovská (Abies grandis)  

Popis stromu
Neopadavý statný jehličnatý strom.
 
Listy/Jehlice
Jehlice jsou tmavě zelené, ploché, uspořádány ve dvou řadách, 2-6 cm dlouhé. Na spodní straně světlezelené se dvěma bílými pruhy.
 
Kořenový systém
Výrazný kůlový s bočnými srdcovými kořeny, velmi dobře upevňuje v půdě.
 
Borka
Borka je tmavohnědá a brázditá.
 
Kmen
Průměr kmene je okolo 60-120 cm.
 
Tvar koruny
Symetricky kuželovitá koruna.
 
Zavětvení
Husté pravidelné zavětvení.
 
Výška stromu
Výška stromu je 40 až 70 m, výjimečně i více.
 
Pupeny
Pupeny jsou vejčité, skelně pryskyřičnaté.
 
Květy
Kvete v dubnu až červnu, zelenožluté samčí šištice velikosti 2 x 0,6 cm jsou ve střední části koruny. Samičí (4 x 1-1,5 cm) šištice jsou zelenožluté až červené, umístěné na konci loňských výhonů ve vrcholu koruny.
 
 
Doba květu
Duben až květen.
 
Plod
Plodí v porostech od 40-60 let. Šišky velikosti 10-18 x 3-5 cm jsou rozpadavé, postavené vzpřímeně. Zrající šišky jsou nazelenalé až namodralé barvy, mají podpůrné šupiny. Zralé jsou v polovině října.
 
 
Věk stromu
Dožívá se 200 až 250 let.
 
Vlastnosti dřeva
Dřevo je bez jádra a bez pryskyřice.
 
Původ
Severozápadní část Severní Ameriky.
 
Historie
Do Evropy poprvé dovezena v roce 1831 Davidem Douglasem, který tento druh jedle v roce 1825 objevil. U nás byla poprvé vysazena v roce 1879 na Sychrově.
 
Využití a význam stromu
Jedle obrovská je velmi významnou hospodářskou dřevinou a krásným parkovým stromem.
 
Ekologie
Jedle obrovská se nejčastěji vyskytuje na hlubokých aluviálních půdách podél vodních toků. Roste v údolních roklinách či na mírných horských svazích, často na půdách s dostatečnou vlhkostí. Na vlhkých stanovištích je její růst velmi rychlý, často přerůstá jiné druhy, na suchých stanovištích zůstává ve spodních patrech. Velmi dobře snáší zástin a mráz.
 
 

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA