Jdi na obsah Jdi na menu
 


jasan ztepilý

jasan ztepilý (Fraxinus excelsior)

Popis stromu

Vysoký listnatý strom s přímým kmenem, pravidelným větvením a štíhlou korunou.

 
Listy/Jehlice
Lístky jsou 3-10cm dlouhé, lichozpeřené, podlouhlé až podlouhle vejčité.
 
Kořenový systém
Kůlový kořen slabě vyvinutý, bohatě rozvětvené postraní kořeny.
 
Borka
V mládí hladká a šedá, později podélně brázditá a šedohnědá.
 
Kmen
Průměr 100-150cm.
 
Tvar koruny
Štíhlá vejčitá koruna.
 
Zavětvení
Pravidelné větvení, vysoko posazená vejčitá koruna.
 
Výška stromu
30- 40m.
 
Pupeny
Pupeny černé, vstřícné.
 
Květy
Květenství je postranní lata.
 
Doba květu
Od dubna do května.
 
Plod
Křídlatá nažka.
 
Plodnost
Některé vůbec, jiné naopak bohatě plodné.
 
Věk stromu
Až 250 let.
 
Vlastnosti dřeva
Kvalitní kruhovitě pórovité dřevo, pružné a ohebné, ale přitom tvrdé.
 
Původ
Evropa a Malá Asie.
 
Rozšíření
Téměř celá Evropa, kromě nejzazšího severu a severovýchodu. Na sever zasahuje do teplé části Skandinávie, roste i v jižním Finsku. Z oblasti Karelské šíje pokračuje jeho areál přes evropskou část Ruska k jižnímu Uralu. Přes stepní oblasti na jihu postupuje k Černému moři a vyskytuje se také v kavkazské a maloasijské oblasti. V prostoru Středozemního moře probíhá nejjižnější hranice rozšíření středem Pyrenejského a Apeninského poloostrova a jižní polovinou Balkánského poloostrova. V západní Evropě obsazuje celou Francii a Britské ostrovy, s výjimkou Skotska. Byl zavlečen i do Severní Ameriky a Argentiny. V ČR roztroušeně od nížin do horských poloh celého území.
 
Stanoviště
Suťové, roklinové a lužní lesy, převážně na vlhčích půdách.
 
Využití a význam stromu
Vyrábí se z něj hudební nástroje, nábytek a násady na nářadí.
 
Ekologie
Jasan ztepilý zahrnuje tři ekotypy: lužní, horský a vápencový, všechny jsou v ČR zastoupeny.
Lužní je rozšířen v nížinách podél toků velkých řek, ve společenstvích s dubem letním, olší lepkavou, jilmem habrolistým, jilmem vazem, javorem babykou apod. (tzv. tvrdé luhy).
Horský zejména v pásmech bučin, všude tam, kde jsou příznivé vlhkostní a půdní poměry, tj. v okolí potoků, na suťových prameništních stráních, ve společenstvích suťových lesů s bukem, javorem klenem, lípou a jilmem horským.
Vápencový ekotyp provází rozšíření dubu zimního, vyskytuje se v pahorkatinách, pouze na výživných podkladech, zejména vápencích, nejčastěji s bukem a jeřábem břekem, také však v lesostepních společenstvech s dubem šípákem a jinými teplomilnými dřevinami.
 
Ohrožení a ochrana
Není chráněn.
 
 

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA