jalovec chvojka
jalovec chvojka (Juniperus sabina)
Lidové názvy
chvojka klášterská
Popis stromu
Stálezelený, jehličnatý, poléhavý, hustě rostlý keř.
Listy/Jehlice
Listy na mladých rostlinách jsou jehlicovité, až 4 mm, vstřícné, později listy šupinovité, vejčité.
Kořenový systém
Chvojka má v zemi poměrně rozložité kořeny, ze kterých vyrůstá krátký rozvětvený kmínek.
Tvar koruny
Tvar koruny bývá většinou dost nepravidelný.
Zavětvení
Hustě zavětven až k zemi.
Výška stromu
Maximálně okolo 1,5 m.
Květy
Květy jsou dvoudommé, prašníkové tvoří drobné nahnědlé jehnědy, pestíkové jsou umístěny v páru za čtyřmi silnými šupinami.
Doba květu
Kvete od dubna do května.
Plod
Šiška jalovce (galbulus) je 5-7 mm dlouhá, kulovitá, černomodrá, dozrává na podzim nebo na jaře příštího roku.
Vlastnosti dřeva
Vonné a velmi odolné dřevo.
Původ
Hory jižní a střední Evropy, Malé Asie a Kavkazu.
Rozšíření
Euroasijský kontinentální druh. Vyskytuje se v horách od Španělska přes Alpy, Balkán a Kavkaz až po Altaj. Ojediněle roste v severní Africe (Alžírsko). Další lokality jsou v severních Karpatech (polsko-slovenské Pieniny, ukrajinské Poloninské Karpaty).
Využití a význam stromu
Pěstuje se jako okrasný půdopokryvný jehličnan
Ekologie
Roste ve štěrbinách vápencových skal na mělkých skalních rendzinách. Sklon skalních stěn bývá velmi příkrý, od 60 ° až do 90 °.
Národní strom
Není národním stromem.
Zajímavosti
Celý keř je jedovatý.
