Jdi na obsah Jdi na menu
 


dub červený

dub červený (Quercus rubra)

Popis stromu
Statný opadavý listnatý strom.
 
Listy/Jehlice
Listy jsou laločnaté, 10-25 cm dlouhé a asi 10 cm široké.
 
Kořenový systém
Kořeny jsou silné a hluboké.
 
Borka
Borka je zpočátku hladká a šedozelená, později šedá a vrásčitá.
 
Kmen
Průměr až 1 metr.
 
Tvar koruny
Tvar koruny je oválný.
 
Zavětvení
Hustě zavětven.
 
Výška stromu
Výška stromu je 25-40 m.
 
Pupeny
 
Květy
Samčí květy v až 13 cm dlouhých žlutozelených jehnědách, samičí malé a nenápadné, vyrůstají jednotlivě nebo po dvou.
 
Doba květu
Doba květu je květen.
 
Plod
Plodem dubu je žalud.
 
Plodnost
Vysoce plodný.
 
Věk stromu
Dožívá se 300-500 let.
 
Vlastnosti dřeva
 
Původ
Severní Amerika.
 
Rozšíření
Původní ve východní části Severní Ameriky – od jihu východní Kanady na severu až k Georgii na jihu, od Nového Skotska na východě až po Minnesotu a Arkansas na západě.
 
Historie
Do Evropy byl přivezen koncem 17. století, k nám se dostal až na konci 18. století.
 
Využití a význam stromu
Tvrdé a trvanlivé dřevo dubu červeného nachází uplatnění zejména v nábytkářství a ve stavebnictví. Protože je odolný vůči exhalátům, je také vhodným stromem k zalesňování průmyslových oblastí (roste i na půdách chudých, degradovaných a kyselých).
 
Ekologie
Ve své domovině roste v listnatých i smíšených lesích mírného pásu, v Evropě proniká do doubrav, dubohabřin, borových doubrav, jedlin i bučin – invazivní dřevina.
 
Ohrožení a ochrana
Není ohrožen ani chráněný.
 
Jméno stromu v místních názvech
Obec dub v okrese Prachatice.
 
Národní strom
Není národním stromem.
 
Zajímavosti
Je odolný vůči znečištění ovzduší. Jméno získal podle červeného zbarvení listů na podzim. Duby byly pro svou dlouhověkost a mnohostranný užitek uctívány již od nepaměti. Byly zasvěcovány nejvlivnějším bohům – Řekové je zasvětili hromovládnému Diovi, staří Slované bohu hromu a blesku Perunovi, Germáni pak jeho kolegovi Thorovi, keltští druidové v dubových hájích obětovali apod.

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA