Jdi na obsah Jdi na menu
 


buk lesní „červenolistý”

buk lesní „červenolistý” (Fagus sylvatica „Atropunicea”)
 
Popis stromu
Statný opadavý listnatý strom se štíhlým kmenem a pravidelnou vejčitou korunou.
 
Listy/Jehlice
Listy jsou řapíkaté, velmi mírně nepravidelně laločnaté (téměř celokrajné), široce vejčité, zašpičatělé, lysé, jen při kraji brvité.
 
Kořenový systém
Kořenový systém srdcovitý, se silnými všestrannými kořeny.
 
Borka
Borka je tenká, bělošedá, někdy s mírným namodralým nádechem.
 
Kmen
Kmen roste zpočátku rovně a má kulatý průřez.
 
Tvar koruny
Koruna je mohutná, pravidelného vejčitého tvaru.
 
Zavětvení
Koruna je hustě zavětvena.
 
Výška stromu
Dorůstá výšky 25-30 m, výjiměčně i přes 45m.
 
Pupeny
Pupeny jsou úzce kuželovité a pichlavě zašpičatělé, červenohnědé a pokryté brvitými šupinami.
 
Květy
Samčí květy rostou ve vztyčených svazečcích, samičí po dvou na konci letorostů.
 
Doba květu
Kvete v dubnu a květnu.
 
Plod
Plody jsou bukvice – trojboké nažky pokryté měkkými ostny. Plody jsou jedlé, avšak ve velkém množství mírně toxické, díky svému obsahu tříslovin.
 
Plodnost
Buk je vysoce plodný.
 
Věk stromu
Dožívá se až 400 let.
 
Vlastnosti dřeva
Velice kvalitní a vysoce výhřevné dřevo.
 
Původ
Evropa.
 
Rozšíření
Jeho přirozený areál zahrnuje většinu Evropy, od jižní Itálie po Švédsko a od Portugalska po Turecko.
 
Historie
Na území Česka se buk dostal po poslední době ledové až poměrně pozdě, cca 3 000 až 4 000 let př. n. l. Z větší části vytlačil jedli bělokorou. Do střední Evropy se dostal jak z jihozápadu, tak z jihovýchodu (šíření z jihu bránily Alpy).
 
Využití a význam stromu
Řada kultivarů se vysazuje v parcích jako okrasné stromy, nebo masově pro dřevo. Bukové dřevo je velmi kvalitní a proto se používá v nábytkářství (využívá se jeho dobré ohebnosti po ohřátí párou), truhlářství, na výrobu parket, železničních pražců či kuchyňského nářadí. Je velmi výhřevné. Dříve se suchou destilací bukového dřeva vyráběl methanol (dřevný líh) a bylo i materiálem pro výrobu dřevoplynu.
 
Ekologie
Dřevina oceánického a suboceánického klimatu s ročními srážkami 800–1 000 mm. Třetí nejtolerantnější dřevina vůči zástinu u nás (po tisu a jedli). Vytváří více etážové porosty, často nesmíšené, svým cloněním vytlačuje většinu ostatních dřevin. Buk nejlépe roste na čerstvě vlhkých, dobře provzdušněných, humózních a minerálně bohatých, často vápnitých půdách. Nesnáší půdy zamokřené a ulehlé, rovněž neroste na suchých a písčitých půdách. Citlivý k suchu i k pozdním mrazům.
 
Ohrožení a ochrana
Není ohrožen ani chráněn.
 
Jméno stromu v místních názvech
Obec Buk, okres Přerov.
 
Národní strom
Není národním stromem.
 
Zajímavosti
Plody jsou pro člověka za syrova mírně jedovaté a to díky vyšší koncentraci taninů, tepelnou úpravou však jejich toxicita značně klesá. Při požití většího množství syrových semen dochází k zažívacím obtížím (nevolnost, průjem, případně zvracení), křečím, otupělosti a případně i ke známkám ochrnutí.

  

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA