borovice lesní
Borovice lesní (Pinus sylvestris)
Lidové názvy
sosna
Popis stromu
Vyšší strom dorůstající kolem 40 m výšky a kolem 1 m v průměru kmene. Na extrémních stanovištích nižší, někdy jen keřovitého vzrůstu.
Listy/Jehlice
Jehlice tuhé, vyrůstající, 1–8 cm dlouhé, 1–1,8 mm široké, špičaté, mírně podélně zkroucené, na ploché břišní straně šedozelené, na vyklenuté hřbetní tmavě zelené, nebo namodrale šedozelené, na okrajích pilovité, vyrůstající po 2 na brachyblastech. Opadávají po 2–3 letech.
Kořenový systém
Kořenový systém poměrně mohutný, tvořený většinou výrazným kůlovým kořenem a bočními kořeny.
Borka
Kůra je v dolní části kmene šedohnědá a rozpukaná, v horní části a u větví má barvu rezavou, na koncích větví je kůra zelená.
Kmen
Kmen přímý, na extrémních stanovištích často křivolaký. Průměr kmene je do 1 m.
Tvar koruny
V mládí je koruna symetrická, kuželovitá, ve stáří široká, kopulovitě rozprostřená a asymetrická.
Zavětvení
Koruna je řídce zavětvena.
Výška stromu
Výška stromu může být až 45 m.
Pupeny
Pupeny jsou protáhle vejčité, špičaté, bez pryskyřice, nebo slabě smolnaté, kryté rezavými blanitými šupinami.
Květy
Samčí šištice jsou sírově žluté a vyrůstají na bázi letorostů, samičí růžově červené a lze je nalézt jednotlivě až po třech na koncích větví pod vrcholovým pupenem.
Doba květu
Duben až červen.
Plod
Šišky většinou jednotlivé, nebo po 2–3, stopkaté nebo téměř přisedlé, vejčitě kuželovité, na bázi zaoblené, často asymetrické, nelesklé, šedohnědé, o rozměrech 2,5–7 × 2–3,5 cm.
Plodnost
Větší úrody šišek se vyskytují v průměru každý 3. až 6. rok.
Věk stromu
Dožívá se stáří 300-350 let, výjimečně i 600 let.
Vlastnosti dřeva
Vynikající pružné, lehké a měkké pryskyřičnaté dřevo s výraznou kresbou letokruhů.
Původ
Eurasie.
Rozšíření
Eurasie – od Atlantiku, tj. Skotska a severozápadní části Pyrenejského poloostrova (5–7° západní délky), prochází Evropou přes celou Sibiř až téměř k Pacifiku, tj. k Ochotskému moři (140° východní délky). Nejjižněji roste v pohoří Sierra Nevada v jižním Španělsku na (37° severní šířky), nejseverněji ve Skandinávii, kde zasahuje až za polární kruh (70° severní šířky), severní hranice vede přibližně po 68. rovnoběžce až ke Kamčatce.
Využití a význam stromu
Poskytuje vynikající pružné, lehké a měkké pryskyřičnaté dřevo s výraznou kresbou letokruhů. Používá se na výdřevu v dolech a na výrobu pražců. Je též jedním z nejvhodnějších dřev na stavbu lodí. Vynikající je i jako palivo. Pryskyřice je zdrojem terpenických látek.
Ekologie
Borovice lesní se řadí mezi pionýrské dřeviny. Je výrazně světlomilná a netolerantní k zastínění. Roste na mělkých chudých sušších písčitých až kamenitých půdách (vzniklých na silikátových horninách, vápencích i hadcích), také se vyskytuje na rašelinných a bažinných půdách, někde i na půdách zasolených.
Ohrožení a ochrana
Není ohrožena.
Jméno stromu v místních názvech
Obec Jedlová v okrese Svitavy.
Národní strom
Borovice lesní je národním stromem Skotska.
Zajímavosti
V minulosti se macerováním čerstvých jehlic připravovalo tkanivo zvané „sosnovka“ nebo „lesní vlna“, které sloužilo k výrobě koberců, pokrývek nebo jako vycpávkový materiál.
