Jdi na obsah Jdi na menu

borovice kleč

Borovice kleč, borovice horská (Pinus mugo)
 
Lidové názvy
Kosodřevina
 
Popis stromu
Jehličnatý strom klečovitého, řidčeji křovitého vzrůstu.
 
Listy/Jehlice
Jehlice jsou obvykle 3–4 cm dlouhé, uspořádány ve svazečcích po dvou. Opadávají po 4–10 letech.
 
Kořenový systém
Mohutně rozvinutý kořenový systém sestávající z povrchových kořenů, kůlový kořen chybí. Kořenová soustava dobře zpevňuje půdu.
 
Borka
Borka hnědošedá až načervenale šedavá s malými hranatými šupinami, neodlupčivá.
  
Kmen
Kmeny ve větším množství, zkřivené, poléhavé, vystoupavé, na konci vzpřímené.
 
Tvar koruny
Nepravidelný široce kuželovitý přízemní tvar koruny.
 
Zavětvení
Hustě zavětvený až k zemi. 
 
Výška stromu
1–5 m
 
Pupeny
Silně pryskyřičné, 5–7 mm dlouhé a asi 2–3 mm v průměru, podlouhlé, cylindrické, na horním konci zašpičatělé.
 
Květy
Samčí jsou oranžové nebo karmínové barvy, samičí fialové.
 
Doba květu
Kvete prakticky každoročně, od května do července. Semena dozrávají až na podzim následujícího roku.
 
Plod
Šišky bývají vejcovité, 2–5 cm dlouhé, přisedlé nebo krátce stopkaté, souměrné podle více rovin. Na podzim prvního kalendářního roku jsou fialové a ojíněné, po dozrání koncem druhého roku pak tmavě hnědé, štítky jsou ploché a pupek je černě olemovaný.
 
Plodnost
První šištice se mohou objevit již mezi 6 a 10 rokem.
 
Věk stromu
Dožívá se až několik set let.
 
Vlastnosti dřeva
Dřevo je těžké, tvrdé, houževnaté a silně pryskyřičné s červenohnědým jádrem.
 
Původ
Kleč je domovem v horách střední Evropy a Balkánského poloostrova. Od Pyrenejí podél Alp až po Karpaty, na jihu po Abruzzi, na severu po Krušné hory a Krkonoše. U nás je původní v Jizerských horách, v Krkonoších a na Šumavě.
 
Rozšíření
Nepůvodní výskyt v Hrubém Jeseníku a Králickém Sněžníku.
 
Historie
Na hřebenech Hrubého Jeseníku a Králického Sněžníku, byla kleč uměle vysázena ve druhé polovině 19. a ve 20. století. V současné době je kleč eliminována v důsledku zarůstání cenných subalpínských biotopů.
 
Stanoviště,
Na rašeliništích, kamenitých stráních a skalnatých svazích. Vystupuje od úpatí hor až do alpínského pásma (2400 m n. m). Roste na vápenitých půdách i na rašelinách.
 
Využití a význam stromu
Svým rozprostřením, bohatě větveným kořenovým systémem zpevňují volnější půdu i sutě. V horách se proto vysazuje kleč na místa trpící erozí a lavinami. Kleč je také oblíbenou zahradní dřevinou. V severním Německu a Dánsku slouží ke zpevnění písečných dun. Zralé šišky se sbírají v zimě a následující léto se suší na slunci. Jádra jsou oblíbená do omáčky pesto, v mediterrání kuchyni, také se praží a solí. Dříve se ze dřeva získával terpentýn. V léčitelství se využívají výtažky z kleče.
 
Ekologie
Silně světlomilná dřevina, neschopná růst v zástinu. Proto jsou typická stanoviště tam, kde jiné dřeviny nemají šanci ji ohrozit: nad hranicí lesa, na nevyhovujících podkladech jako je rašelina nebo na surových klimatických inverzích skal a soutěsek, na balvanitých sutích. Limitujícím faktorem je pro ni výška sněhové pokrývky. Snáší vysýchavé mělké podklady i nadbytek vláhy. Je zcela lhostejná ke geologickému podloží, roste od vápenců až po rašeliny. Je to dřevina odolná ke klimatickým extrémům všeho druhu. Větve jsou pružné, proto odolávají bez poškození velké zátěži sněhu i po velmi dlouhou dobu. Je odolná znečištěnému ovzduší.
 
Ohrožení a ochrana
Zákonem chráněný strom ve Francii, Polsku a Srbsku.
 
Jméno stromu v místních názvech
Borový vrch v Žulovské pahorkatině.
 
Národní strom
Není národním stromem.
 
Zajímavosti
Stálezelená borovice je v Číně symbolem dlouhého života, pevné důslednosti a trvanlivosti.